|
|
Spotřebitelské chování na trhu s mlékem a jeho rostlinnými alternativami
Zemanová, Eliška
Diplomová práce se zaměřuje na charakterizaci segmentu konečných spotřebitelů kravského mléka a jeho rostlinných alternativ v České republice. Cílem diplomové práce bylo analyzovat spotřební chování osob zajímajících se o konzumaci zmíněných produktů. Po vypracování literární rešerše byl následně popsán trh s mlékem a rostlinnými alternativami mléka. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, kterého se původně zúčastnilo 383 respondentů, 6 respondentů však bylo následně z důvodu nekorektního vyplnění dotazníku z výzkumu odstraněno. Stanovené hypotézy byly vyhodnoceny prostřednictvím Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Výzkumem bylo zjištěno, že více dotazovaných respondentů konzumuje kravské mléko než rostlinné alternativy mléka, že jsou spotřebitelé ochotni si připlatit za kvalitu a v oblasti rostlinných alternativ mléka je dle minoritní části respondentů poptávka po větším sortimentu. V závěru práce byla navržena doporučení pro podnikatelské subjekty působící na daném trhu.
|
|
| |
|
|
Příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práci se zaměřuje na příjem vápníku ze stravy u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Jako první cíl jsem zvolila, informovat rodiče o možném nedostatečném příjmu vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Druhým cílem je, zjistit obsah vápníku ve stravě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. V teoretické části se věnuji krátce charakteristice potravinové alergie obecně, dále pak již přímo alergii na bílkovinu kravského mléka, typy reakcí, projevy, diagnostikou a terapií. Jelikož je tématem této práce příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, další část věnuji vápníku, jeho významu pro lidské tělo, vstřebávání, využitelnosti a také zdrojům. Nakonec uvádím specifika výživy u dětí s touto alergií, například různé označení složek obsahujících mléčnou bílkovinu na obalech potravin či ve složení pokrmů, a také možnosti náhrad mléka a mléčných výrobků z hlediska konzistence a chuti. V praktické části spolupracuji s maminkami dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, které mi poskytly týdenní jídelníček jejich dětí, z nichž jsem stanovila příjem vápníku za každý den a také průměrný týdenní příjem vápníku na den. Tyto maminky jsem též informovala o možném nedostatku vápníku ve stravě jejich dětí. Příjem vápníku blížící se doporučenému dennímu příjmu pro skupinu dětí ve věku 1-3 roky se objevil pouze v jednom případě. Ve čtyřech případech byl příjem vápníku dokonce nižší než 50 % doporučeného denního příjmu pro tuto skupinu dětí.
|
|
|
Obsah zinku, mědi a jódu v mléce krav
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko a mléčné výrobky patří mezi nejbohatší zdroje stopových prvků nezbytných v lidské výživě. Práce přináší údaje o obsahu zinku, mědi a jódu v mléce v průběhu laktace a o vlivu dalších faktorů, které na obsah prvků působí. Do pokusu byly zařazeny dojnice z chovu Hořepník a Chyšná, které se nachází v kraji Vysočina. Dalším chovem byl chov Haklovy Dvory nacházející se v jižních Čechách. Vzorky mléka byly odebírány v souvislosti s kontrolou užitkovosti. V chovu Hořepník bylo odebráno 90 vzorků mléka dojnic v období 25 132 dní laktace, z chovu Chyšná 78 vzorků mléka dojnic v období 11 89 dní laktace a z chovu Haklovy Dvory 81 vzorků mléka dojnic v období 23 244 dní laktace. Obsah zinku a mědi v mléce byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií, obsah jódu v mléce spektrometricky po alkalickém spalování podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah zinku v mléce sledovaných chovů byl 3,59 ? 1,15 mg-l-1, průměrný obsah mědi v mléce byl 0,14 ? 0,12 mg-l-1 a průměrný obsah jódu v mléce 0,18 ? 0,06 mg-l-1. Největší variabilitu v mléce ve sledovaných chovech vykazovala měď (V% = 82,65), nejmenší zinek (V% = 32,05). Největší vliv doby trvání laktace byl zjištěn v chovu Hořepník (Zn: rxy = -0,430, Cu: rxy = -0,425, I: rxy = 0,326). V chovu Haklovy Dvory a Chyšná byl prokázán nízký až zanedbatelný vliv postupující laktace. Kravské mléko se podle našich výsledků na zásobení jódem podílí z 19,2 % pro muže a pro ženy z 52,4 %. Na zásobení zinkem se kravské mléko podílí z 5,2 % pro muže a 7,2 % pro ženu a na zásobení mědí z 2,5 % pro obě pohlaví.
|
|
|
Mléko jako zdroj stopových prvků
BOUCHALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o obsahu významných stopových prvků v kravském mléce (jod, zinek, měď, mangan) a zhodnotit význam mléka jako jejich přirozeného zdroje ve výživě člověka. Průměrný obsah jodu v kravském mléce v chovech Jihočeského kraje v roce 2009 byl 360,91 ?g/l, v roce 2010 440,62 ?g/1 a v roce 2011 337,14 ?g/1. Průměrný obsah zinku v kravském mléce v roce 2009 byl 4825,15 ?g/1. Průměrný obsah mědi v kravském mléce v roce 2009 byl 38,78 ?g/1. Průměrný obsah manganu v kravském mléce v roce 2009 byl 16,49 ?g/1. Průměrná spotřeba 0,16 litru mléka na osobu za den zajistila příjem jodu v roce 2009 z 39%, v roce 2010 z 47%, v roce 2011 z 36%, příjem zinku v roce 2009 z 6%, příjem mědi z 0,3% a příjem manganu z 0,07%.
|
host ::
RSS.